Nebudu nenávidět

Podtitul: Cesta lékaře z Gazy za mírem a lidskou důstojností

Autor: Izzad-Dín Abúléš

Originální název:  I Shall Not Hate: A Gaza Doctor's Journey on the Road to Peace and Human Dignity

Autobiografie

Počet stran: 240

Izzad-Dín Abúléš je Palestinec, který vyrůstal v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy spolu se svou rodinou. V knize, která je jeho další snahou o urovnání konfliktu mezi Palestinci a Izraelci popisuje svůj život, strasti, které musí dennodenně jako Palestinec v Pásmu Gazy zažívat a nesmyslné válčení, které nezná hranic. 

Ačkoliv Izzad-Dín Abúleš vyrůstal v otřesných podmínkách, dokázal vystudovat medicínu a stát se lékařem. Jako Palestinec to neměl vůbec jednoduché, ale nevzdal se. Izzad-Dín se nevzdal nikdy a dennodenně "bojuje" za mír v této oblasti. A ipřesto, že přišel při nesmyslném bombardování o své tři dcery a neteř, nikdy nezatrpknul a neztratil víru v mírové řešení mezi Palestinci a Izraelci. Ikdyž by se mu po tomto hrůzném zážitku, kdy viděl kusy těl svých dcer rozmetány po místnosti, nikdo nedivil, kdyby tomu bylo naopak.

Tato emocionálně silná autobiografická kniha Vám pomůže pochopit dějiny izraelsko-palestinské oblasti po roce 1948. Ukáže Vám opravdový život v této části světa z pohledu jednoho zúčastněného vzdělaného člověka. Z médií dostáváme útržkovité informace o tomto konfliktu, ale když si přečtete tuto knihu, pochopíte, co se v dané oblasti děje doopravdy. A věřte mi, že budete nemile překvapeni.

Kniha patří do kategorie "must read", alespoň z mého pohledu určitě ano. Pokud si chcete objasnit vztahy v Pásmu Gazy a více pochopit tento konflikt, neváhejte ani minutu a pusťte se do čtení. Ke konci knihy budete jen hltat stránky a zatlačovat slzy. Protože tento příběh se opravdu stal! 

Izzad-Dína Abúléše z hloubi duše obdivuji a přeji si, aby takových lidí bylo na světě více. Ale to musíme začít každý u sebe!

99,9%

Muž jménem Ove

Autor: Fredrik Backman

Originální název: En man som heter Ove

Humorný román

Počet stran: 333

Kniha o naštvaném postarším chlapíkovi, který musí mít ve věcech řád a pořádek, a který nechápe současnou neschopnou společnost. 

Román jsem se rozhodla přečíst díky vřelým recenzím ostatních blogerů a vysokému hodnocení na ČBDB. Asi jsem opět přestřeleně čekala něco úchvatného, a proto jsem byla krapet zklamaná. Podle mého osobního skromného názoru kniha taková bomba není. Ale je to samozřejmě subjektivní pohled na věc. Každý milujeme něco jiného.

 Nemůžu říct, že by se kniha nedala dočíst, to ne. Jen mi přišla místy dost nerealistická a hodně předvídatelná, což já u knih moc ráda nemám. Humor byl občas poměrně trefný, ale za břicho jsem se u něj nepopadala. Asi jsem si s autorem moc do noty nekápla.

Co se mi na knize naopak líbilo byl konec, i když byl až moc emocionálně vyždímaný a rovněž poměrně předvídatelný. Přesto hodnotím jako nejlepší část knihy její ukončení, které vyzdvihlo celkový dojem. 

Po další knize Fredrika Backmana v nejbližší době rozhodně nesáhnu, ale na druhou stranu ho nechci po jedné přečteném díle hned zavrhovat. Možná jednoho dne, až uzraje čas a nálada, se pustím do jeho dalšího díla a budu nadšená. Kdo ví.

65%

Deník Anny Frankové

Autor: Anna Frank
Originální název: The Diary of Anne Frank
Podle skutečné události
Počet stran: 264

Anna dostane ke svým třináctým narozeninám deník, který si moc přála. Ihned začne zapisovat své dívčí poznatky.  Záhy ale musí kvůli židovskému původu a stále se stupňujícím antisemitistickým náladám v Amsterdamu, nalézt úkryt v tajných místnostech kancelářské budovy. I přes toto obrovské úskalí Anna prokračuje v psaní deníku.

Deník se o několik desítek let později stává svědectvím o druhé světové válce. Je až neuvěřitelné, jak úžasně psala tato třináctiletá dívka a jaké hluboké myšlenky v tak útlém věku měla. Když jsem si deník četla, spadla mi čelist. A vím jistě, že já jsem ve třinácti letech neměla ani zdaleka tak zralé uvažování. Proto se nedivím, že pravost deníku byla mnohokrát zpochybňována. 

Deník není jen svědectvím o druhé světové válce, ale taky sonda do duše třináctiletého děvčete. Člověk si už totiž nepamatuje, jak vše prožíval v tomto věku a když si deník přečte, leccos pochopí. Puberta je zkrátka zrádná věc a mnohým rodičům pubertálních dětí by kniha jistě přišla vhod. 

Už od počátku knihy víte, že Anna a skoro celá její rodina nakonec zemřou v koncentračním táboře. O to větší emocionální náboj deník má, protože si uvědomujete, že plány a naděje mladé dívky se nikdy nemohou uskutečnit. A že celé to ukrývání je vlastně čekání na smrt.

Deník Anny Frankové je dílo, které spadá do knih "must read" a za tím si stojím. Kdo knihu ještě nečetl, měl by takto učinit co nejdříve. Za mě - klobou dolů Aničko :).

99%