pondělí 10. března 2014

Jih proti severu 1 + 2

Autor: Margaret Mitchellová
Román
Originální název: Gone with the Wind


"Smrt a daně a porody! Na tyhle věci není v životě nikdy vhodná doba!"


Scarlett O´Harová je rozmazlená a sobecká slečinka, která si žije jako v bavlnce. Mezi jediné její starosti patří šaty a především muži. Bůh chraň, aby nebyla středem pozornosti a aby se jí muži a chlapci nevěnovali ze všech dívek nejvíce. Scarlett je vychovávána jako pravá jižanská dáma a musí dodržovat mnohdy nesmysylné společenské "normy". Například když jí chůva před odchodem na rožnění k sousedům přináší tác jídla a nutí ji, aby se pořádně najedla. Nesmí se přece cpát před lidmi, jinak by si jí nikdo nevzal. Až se vdá, může na oslavách jíst, co hrdlo ráčí.
Scarlett miluje Ashleyho Wilkese, který si však má vzít za manželkou svou sestřenici Melanii. Ale postupně do jejich životů přichází americká občanská válka (1861-1865) tzv. válka Severu proti Jihu a také Rhett Butler a vše se mění.

Ještě předtím než jsem knihu otevřela, měla jsem o ní svůj názor. "Určitě to bude nějaký srdceryvný román," myslela jsem si. Ale naštěstí tomu tak nebylo. A opět se mi potvrdilo, že člověk by neměl mít předsudky. :)

Prvních několik desítek stran mě vůbec nebavilo a musela jsem se přemáhat ke čtení. Skoro jsem knihu úplně odložila. Ale poté se příběh rozběhl a já jsem vždycky dychtivě čekala na moment, kdy budu moct zasednout ke čtení, abych se dozvěděla další průběh příběhu.

Hlavní hrdinkou románu je Scarlett O´Harová. Tato postava je opravdu dobře popsaná. Není to jen pozitivní nebo negativní charakter. Někdy (a někomu možná i pořád) vám bude lézt hrozně na nervy. A budete si říkat, "bože, to je ale kráva". :) I přesto nemůžu říct, že bych Scarlett v průběhu čtení neměla ráda nebo snad nesnášela. Zkrátka Scarlett má své nešvary, hlášky, průpovídky, nepěkné vlastnosti, ale i tak s ní stejně sympatizujete. :)))

V knize tvoří stěžejní téma také otrokářství černochů. Otec Scarlett (Gerald O´Hara) je vlastníkem bavlníkové plantáže, která má na sto otroků. Otroci obdělávají pole nebo se starají o domácnost či o děti. Zajímavé je, že si nevzpomínám, že by v románu byly popsány případy nějakého týrání otroků nebo velmi špatného zacházení. Černoši spíše tvoří součást rodiny. Další věc, která mě zarazila, bylo to, že na jedné straně jsou černoši v jistých částech knihy popisováni jako lidé, kteří si sami skoro nezavážou takničku. Ale jinde byli zase popisování skoro jako hlavy rodiny, bez kterých by jejich "pánové" neudělali ani půl kroku.

Dalším důležitým motivem prolínající se knihou jsou společenské konvence. Mnohdy velmi nesmyslné. Při jejich nedodržování jsou lidé téměř vyloučeni ze společnosti. Nejsou zváni na večírky nebo večeře a jsou přehlíženi (v klepech nikoliv). Sňatky musejí probíhat pouze mezi jedinci na stejné společenské úrovni atd.

Válka. Věčné téma mnoha knih. Zde je to válka Severu proti Jihu. Mě osobně přinesl román dost nových informací o tomto střetu, o jednotlivých bitvách a generálech. Tak jako v každé válce muži středního věku odcházejí do boje a ženy na ně doma čekají s dětmi a starci, ošetřují raněné a modlí se za jejich bezpečný návrat. Muži ale umírají a ženy nosí smutek. Do války jsou povolávány děti a starci a i ti umírají. Nakonec zbývá jen hrstka přeživších mužů, ale nespočet vdov.

 V nadpisu jsou číslice 1 a 2 proto, že kniha se u nás vydává ve dvou svazcích. Na konci bych jen dodala, že se mi kniha jako celek velmi líbila a rozhodně stojí za přečtení, ikdyž je to četba spíše pro ženy (alespoň podle mého názoru).

90%

2 komentáře:

  1. Také mě začátek moc nebavil, ale nakonec to bylo celkem pěkné dílo :) A vítej mezi knihomoli :)

    OdpovědětSmazat