středa 19. listopadu 2014

Pravidla úspěchu

Autor: Jack Canfield, Janet Switzer
Originální název: Success Principles
Osobní rozvoj

 Jak se dostat z místa kde jste, tam kde chcete být

Nebojím se říct (napsat), že toto je nejlepší kniha o osobní rozvoji, jakou jsem kdy četla. Podává podrobný návod na to, jak se stát úspěšnějším. A co je nejlepší, je napsána lidmi, kteří úspěšní opravdu jsou. Ano, mohli bychom polemizovat o tom, co znamená ve skutečnosti úspěch atd., ale to si můžeme schovat na nějaký filosofický článek :). 

Jack Canfield je autorem a editorem šedesáti bestsellerů, žije v krásném kalifornském domě, objevuje se téměř ve všech amerických talkshow, píše do novinového sloupku, dostává 25 000 dolarů za přednášku (čili přes půl milionu korun za přednášku, to je pěkný, uznejte sami), na dovolenou jezdí do nejlepších letovisek na Hawaii, v Thajsku, Austrálii, Maroku, Francii a Itálii a dělá spoustu dalších skvělých věcí, které raději už přestanu v tomto odstavci popisovat, neboť bych mohla dostat depresi :). 

Ale Jack se nenarodil do zlaté kolébky a ani mu tyto věci samovolně nespadly do klína. Narodil se v Austrálii do obyčejné rodiny. Jeho matka byla alkoholička a otec zase workoholik. Jack musel o prázdninách pracovat, aby nějak vyšli jako rodina. Na vysokou školu se dostal díky stipendiu. Aby si mohl koupit oblečení, knihy a nějak přežít, obsluhoval při škole v jedné ubytovně a poslední rok studia pracoval na částečný úvazek jako učitel. Ke konci měsíce se stravoval už jenom rajským protlakem se špagetami. Po ukončení studia pracoval jako učitel v Chicagu. Pak se Jack setkal s Williamem Clementem Stonem (milionář, který se sám vypracoval) a naučil se základním pravidlům úspěšnosti.

Kniha obsahuje 445 stran rozdělených do 64 pravidel úspěchu a už po přečtení prvního pravidla - přijměte za svůj život stoprocentní odpovědnost - jsem věděla, že tato kniha je poklad :) Součástí knihy jsou rovněž citáty a hlavně příklady ze života skutečných lidí. Krok po kroku vám autoři odhalují skutečná pravidla úspěchu, která fungují, pokud se jimi budete řídit. Neslibují, že vám budou lítat pečení holubi do huby (holuby momentálně nesnáším, protože mi s.rou na balkón a nemůžu se jich zbavit, ale to je jen odbočka :D), ale slibují, že pokud budete pravidla následovat, povede se vám o mnoho lépe a splníte si to, po čem skutečně toužíte.

Podle mého názoru je to kniha, kterou "musíte" mít ve své knihovně. Je to kniha, ke které se budete opakovaně vracet a pročítat si vámi zvýrazněné věty (pokud rádi čmáráte do učebnic, protože tato kniha rozhodně spadá do naučných) a budete jí všude tahat sebou, ikdyž už nebudete mít místo v kabelce, protože víte, že tato kniha je něco jako bible úspěchu.

Pokud se rozhodnete pořídit si Pravidla úspěchu, pak vám přeji příjemné čtení, pevnou vůli a vytrvalost k plnění všech pravidel a mega dávku úspěchu!

P.S. Ale hlavně ať vás to baví!

100%

pátek 14. listopadu 2014

Zakázané knihy

Téměř odjakživa byly po celém světě knihy v různé míře cenzurovány a zakazovány a to z nejrůznějších záminek. Některé z nich byly možná pochopitelné a jiné by vás ani ve snu nenapadly. 

Alenka v říši divů -Lewis Carroll
Na začátku roku 1931 byla zakázána v jedné čínské provincii a to kvůli mluvicím zvířátkám. Hlavní cenzor se bál toho, že kniha naučí děti pohlížet na zvířata jako na lidi. Nakonec by se děti mohly ke zvířatům chovat jako k lidem, což by podle něj bylo katastrofální.

Hrozny hněvu - John Steinbeck
Tato kniha byla po vydání dočasně zakázána a i masivně pálena v mnoha částech USA a to kvůli nelichotivému zobrazení chudých venkovanů.

Na západní frontě klid - Erich Maria Remarque
Zakázána fašisty v Německu, neboť demoralizovala a urážela wehrmacht.

Farma zvířat - George Orwell
Orwell knihu dokončil v roce 1943 a žádný vydavatel nechtěl knihu vydat kvůli její kritice Sovětského svazu (v té době důležitý spojenec Velké Británie ve válce). Nakonec se mu jí v roce 1945 podařilo vydat a ihned byla zakázána v Sovětském svazu a dalších komunistických zemích. V roce 1991 byla dokonce zakázána v Keni, protože kritizuje zkorupmované vůdce. V roce 2002 byla kniha zakázána ve školách Spojených arabských emirátů. A důvod? Novela stojí proti islámským hodnotám, když zobrazuje mluvící prasata.

Hlava 22 - Joseph Heller 
V osmdesátých letech byla Hlava 22 zakázána v několika americký státech, neboť obsahuje několikrát odkaz, že ženy jsou děvky.


Šifra mistra Leonarda - Dan Brown
Prý je to kniha urážlivá pro křesťany a tak jí pro jistotu zakázali v září 2004 v Libanonu.


Deník Anny Frankové
Pro příznivé vylíčení Židů a Izraele byla kniha zakázána v Libanonu.

Lolita - Vladimír Nabokov
 Francie, Velká Británie, Argentina, Nový Zéland, Kanada a Jižní Afrika zakázala Lolitu pro její obscénnost.

Konec civilizace - Aldous Huxley
V roce 1932 byla tato dystopická novela zakázána v Irsku kvůli zobrazení sexuální promiskuity. Dokonce několik amerických států se jí snažilo zakázat kvůli negativistickému vyznění.


úterý 4. listopadu 2014

Tři kamarádi

Autor: Erich Maria Remarque
Originální název: Drei Kameraden
Román

"Vy jste zvláštní lidé, vy mladí, všichni dohromady. Minulost nenávidíte, přítomností opovrhujete a budoucnost je vám lhostejná. Jak může tohle vést k dobrým koncům?" "Čemu vlastně říkáte dobré konce?" zeptal jsem se. "Konec může být dobrý jen tehdy, když všechno předtím bylo špatné. Takže špatný konec je mnohem lepší."

Tři kamarádi - Otto, Robby a Gottfried přežili první světovou válku a nyní se snaží přežít i poválečné Německo, ve kterém zrovna pšenka nekvete. Jedinou jejich jistotou je pevné přátelství, jež je pojí již od dob válečných. 

Třicetiletý Robert Lohkamp tvoří ústřední postavu tohoto románu. Pracuje spolu se svými kamarády Ottou a Gottfriedem v autodílně. Jednoho dne potká Robby krásnou Patrícii Holmannovou a zamiluje se do ní stejně tak jako ona do něj.


A jaký je Robby člověk? Pro své přátele a Pat by položil život, ale válka v něm zanechala mnoho bolesti, proto holduje alkoholu víc než je zdrávo. Občas chodí hrát na piano do hotelu International, kde má spoustu přátel, mezi něž patří i řada prostitutek. Dokonce ani pro ně není lehké si v meziválečném Německu vydělat dostatek peněz. Lidé nemají peníze na živobytí, živoří a nedokáží sehnat práci, protože zkráta žádná práce není a tak se mnoho z nich uchyluje ke krajním řešením. Je to smutná doba plná bezmoci, ale i přesto měl román pro mě svou kouzelnou atmosféru.

Remarque se nesnaží brnkat na čtenářovy city emotivními výjevy a podává vše bez zbytečného patosu, čímž pro mě vyzdvihuje román o level výše. Žádné srdceryvné slovní průjmy o lásce či přátelství, ale pouze činy dokazující jejich pravost. Podle mého názoru se Remarqueovi podařilo zachytil to, co znamená někoho opravdu milovat. Velké řeči jako miluju tě a nemohu bez tebe žít vám "pověsí na nos" téměř kdokoli, ale velké věci pro vás udělá jen ten, kdo vás skutečně miluje.

86%

neděle 2. listopadu 2014

Nejstarší spisovatelka v České republice

K osmdesátým narozeninám dostala od dcery starší notebook a tím začala její spisovatelská kariéra. Nejen že se naučila na počítači dobře pracovat, což mnohdy nedokážou ani o několik desítek let mladší lidé, ale na nic nedbala a začala psát knihy o svém životě. Žila sama v domově důchodců, neboť všechny její děti emigrovaly do zahraničí a tak se rozhodla, že vyplní svůj čas psaním knih.

Marie Magdaléna Horňanová-Jodasová měla o čem psát. Ač byla za druhé světové války židovka ve Slovenském štátě, přežila. Za svůj život vděčí kamarádce z gymnázia, která riskovala život celé své rodiny. Půjčila Magdaléně svůj rodný list, aby si mohla pořídit falešné doklady. Magdaléna spolu s bratrem a sestřenicí sice přežila, ale zbytek její rodiny zemřelo v koncentračních táborech.

Ani po válce neměla Magdeléna Horňanová lehký život. Začal komunismus, její muž, ač byl povoláním profesor fyziky a matematiky, musel pracovat jako kovářský učeň. Magdaléna vyučovala dějiny hudby a hru na klavír. V roce 1968 emigrovaly všechny tři její děti na západ. 

Dnes je Magdaléně Horňanové úctyhodných devadesát čtyři let a na svém kontě má sedm knih:
  • Blechy v kožichu
  • Nechtěná msta
  • Neobyčejný život
  • Povídkování o chybování
  • Vyděděná
  • Ne/skutečné skutečnosti
  • Osud rodu Erdošů


Téměř všechny její knihy končí větou: "Napsala jsem tuto knihu, aby se nikdy neopakovaly válečné roky."

Nechť je tato dáma inspirací nám všem, kteří se bojíme jít naplno za svým snem, neboť jsme moc mladí, staří, tlustí, hubení, nezvdělaní, nekreativní, nemoderní nebo naopak moderní a čekáme až dostudujeme, až nám bude třicet, až se nám narodí děti, až vyděláme dost peněz, až si koupíme barák, až děti vyrostou, až si najdeme partnera, až se vdáme/oženíme, až se naučíme vařit, až půjdeme na vysokou nebo do důchodu, až budeme vydělávat sto tisíc měsíčně, až bude pěkné počasí, až příští měsíc zkrátka až....