pondělí 24. března 2014

...

video

Příručka dámy v běhu

Autor: Ruth Fieldová
Životní styl

Koketovali jste někdy s myšlenkou začít běhat, ale neměli jste tušení jak na toho? Nebo už jste se o to pokusili, ale nakonec jste stejně rezignovali? Či si dokonce myslíte, že takovou šílenost jako je běhání, vy určitě provozovat nikdy nebudete?  Chcete zhubnout, zpevnit a vytvarovat tělo? Pokud vaše odpověď zní ano, možná byste si měli přečíst knihu Ruth Fieldové.

Kniha je opravdu útlá a přečtete jí doslova za chviličku. Autorka v ní popisuje, jak se sama dostala k běhání, co jí běhání přineslo, jak těžké je začít běhat a pravidelně v tom pokračovat a mnoho dalších rad. Ruth vám nebude mazat med kolem pusy a říkat vám, jak je běhání snadné, a že to zvládnete levou zadní. Tvrdě vám vylíčí, jak se věci mají.

Na knize oceňuji to, že je v ní detailně popsán proces, jak s během vůbec začít. Kniha obsahuje i skutečné příběhy lidí. Například matka Ruth začala s běháním ve svých tuším 57 letech (díky své dceři) a to doslova od píky, ikdyž si zpočátku myslela, že ona ve svém věku už nikdy nemůže něco takového dokázat. Knížka je opravdu hodně motivující, takže pokud vám chybí zrovna motivace, vzhůru do čtení.

Některé Ruthiny rady však berte s rezervou. Například to, že máte jíst pouze 3x denně (to není zrovna ideál pro hubnutí), nebo že se před během nemáte vůbec rozcvičovat. I zde platí - používejme selský rozum a nenechme si všechno nakukat. Mě třeba nemotivuje, když si před zrcadlem řeknu - ty tlustá krávo, což doporučuje autorka. Ale proti gustu...však to znáte.

75%

sobota 22. března 2014

Nobelova cena za literaturu

Nobelova cena se uděluje od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, který vynalezl dynamit. Uděluje se v oborech - chemie, fyzika, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. Je považována za nejprestižnější ocenění.

Mezi české nositele Nobelovy ceny patří: Jaroslav Heyerovský - za chemii, 1959
                                                                   Jaroslav Seifert - za literaturu, 1984

Rozhodla jsem se, že přečtu od každého držitele Nobelovy ceny za literaturu, alespoň jedno jeho dílo. Jaký k tomu mám důvod? Vlastně žádný. Ale pokud už mám něco číst, tak proč by to nemohlo být to nejlepší z nejlepších? Možná mě to bavit nebude a možná budu nadšená, uvidíme....

Držitelé Nobelovy ceny za literaturu:

1901 - Sully Prudhomme
1902 - Theodor Mommsen
1903 - Bjørnstjerne Bjørnson
1904 - José Echegaray, Frédéric Mistral
1905 - Henryk Sienkiewicz
1906 - Giosuè Carducci
1907 - Rudyard Kipling
1908 - Rudolf Eucken
1909 - Selma Lagerlöf
1910 - Paul Heyse
1911 - Maurice Maeterlinck
1912 - Gerhart Hauptmann
1913 - Rabindranath Tagore
1914 - Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1915 - Romain Rolland - Petr a Lucie
1916 - Verner von Heidenstam
1917 - Karl Gjellerup, Henrik Pontoppidan
1918 - Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1919 - Carl Spitteler
1920 - Knut Hamsun
1921 - Anatole France
1922 - Jacinto Benavente
1923 - William Butler Yeats
1924 - Wladyslaw Reymont
1925 - George Bernard Shaw
1926 - Grazia Deledda
1927 - Henri Bergson
1928 - Sigrid Undset
1929 - Thomas Mann
1930 - Sinclair Lewis
1931 - Erik Axel Karlfeldt
1932 - John Galsworthy
1933 - Ivan Bunin
1934 - Luigi Pirandello
1935 - Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1936 - Eugene O'Neill
1937 - Roger Martin du Gard
1938 - Pearl Buck
1939 - Frans Eemil Sillanpää
1940 - Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1941 - Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1942 - Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1943 - Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1944 - Johannes V. Jensen
1945 - Gabriela Mistral
1946 - Hermann Hesse
1947 - André Gide
1948 - T.S. Eliot
1949 - William Faulkner
1950 - Bertrand Russell
1951 - Pär Lagerkvist
1952 - François Mauriac
1953 - Winston Churchill
1954 - Ernest Hemingway - Komu zvoní hrana, Stařec a moře
1955 - Halldór Laxness
1956 - Juan Ramón Jiménez
1957 - Albert Camus
1958 - Boris Pasternak
1959 - Salvatore Quasimodo
1960 - Saint-John Perse
1961 - Ivo Andric
1962 - John Steinbeck - Na východ od ráje , O myších a lidech
1963 - Giorgos Seferis
1964 - Jean-Paul Sartre - Zeď 
1965 - Michail Šolochov
1966 - Samuel Agnon, Nelly Sachs
1967 - Miguel Angel Asturias
1968 - Yasunari Kawabata
1969 - Samuel Beckett
1970 - Alexander Solženicin
1971 - Pablo Neruda
1972 - Heinrich Böll
1973 - Patrick White
1974 - Eyvind Johnson, Harry Martinson
1975 - Eugenio Montale
1976 - Saul Bellow
1977 - Vicente Aleixandre
1978 - Isaac Bashevis Singer
1979 - Odysseus Elytis
1980 - Czeslaw Milosz
1981 - Elias Canetti
1982 - Gabriel García Márquez - Sto roků samoty, Kronika ohlášené smrti
1983 - William Golding - Pán much
1984 - Jaroslav Seifert
1985 - Claude Simon
1986 - Wole Soyinka
1987 - Joseph Brodsky
1988 - Naguib Mahfouz
1989 - Camilo José Cela
1990 - Octavio Paz
1991 - Nadine Gordimer
1992 - Derek Walcott
1993 - Toni Morrison
1994 - Kenzaburo Oe
1995 - Seamus Heaney
1996 - Wislawa Szymborska
1997 - Dario Fo
1998 - José Saramago
1999 - Günter Grass
2000 - Gao Xingjian
2001 - V. S. Naipaul
2002 - Imre Kertész
2003 - J. M. Coetzee
2004 - Elfriede Jelinek
2005 - Harold Pinter
2006 - Orhan Pamuk
2007 - Doris Lessing
2008 - Jean-Marie Gustave Le Clézio
2009 - Herta Müller
2010 - Mario Vargas Llosa
2011 - Tomas Tranströmer
2012 - Mo Jen
2013 - Alice Munro - Drahý život
2014 - Patrick Modiano

pondělí 10. března 2014

Jih proti severu 1 + 2

Autor: Margaret Mitchellová
Román
Originální název: Gone with the Wind


"Smrt a daně a porody! Na tyhle věci není v životě nikdy vhodná doba!"


Scarlett O´Harová je rozmazlená a sobecká slečinka, která si žije jako v bavlnce. Mezi jediné její starosti patří šaty a především muži. Bůh chraň, aby nebyla středem pozornosti a aby se jí muži a chlapci nevěnovali ze všech dívek nejvíce. Scarlett je vychovávána jako pravá jižanská dáma a musí dodržovat mnohdy nesmysylné společenské "normy". Například když jí chůva před odchodem na rožnění k sousedům přináší tác jídla a nutí ji, aby se pořádně najedla. Nesmí se přece cpát před lidmi, jinak by si jí nikdo nevzal. Až se vdá, může na oslavách jíst, co hrdlo ráčí.
Scarlett miluje Ashleyho Wilkese, který si však má vzít za manželkou svou sestřenici Melanii. Ale postupně do jejich životů přichází americká občanská válka (1861-1865) tzv. válka Severu proti Jihu a také Rhett Butler a vše se mění.

Ještě předtím než jsem knihu otevřela, měla jsem o ní svůj názor. "Určitě to bude nějaký srdceryvný román," myslela jsem si. Ale naštěstí tomu tak nebylo. A opět se mi potvrdilo, že člověk by neměl mít předsudky. :)

Prvních několik desítek stran mě vůbec nebavilo a musela jsem se přemáhat ke čtení. Skoro jsem knihu úplně odložila. Ale poté se příběh rozběhl a já jsem vždycky dychtivě čekala na moment, kdy budu moct zasednout ke čtení, abych se dozvěděla další průběh příběhu.

Hlavní hrdinkou románu je Scarlett O´Harová. Tato postava je opravdu dobře popsaná. Není to jen pozitivní nebo negativní charakter. Někdy (a někomu možná i pořád) vám bude lézt hrozně na nervy. A budete si říkat, "bože, to je ale kráva". :) I přesto nemůžu říct, že bych Scarlett v průběhu čtení neměla ráda nebo snad nesnášela. Zkrátka Scarlett má své nešvary, hlášky, průpovídky, nepěkné vlastnosti, ale i tak s ní stejně sympatizujete. :)))

V knize tvoří stěžejní téma také otrokářství černochů. Otec Scarlett (Gerald O´Hara) je vlastníkem bavlníkové plantáže, která má na sto otroků. Otroci obdělávají pole nebo se starají o domácnost či o děti. Zajímavé je, že si nevzpomínám, že by v románu byly popsány případy nějakého týrání otroků nebo velmi špatného zacházení. Černoši spíše tvoří součást rodiny. Další věc, která mě zarazila, bylo to, že na jedné straně jsou černoši v jistých částech knihy popisováni jako lidé, kteří si sami skoro nezavážou takničku. Ale jinde byli zase popisování skoro jako hlavy rodiny, bez kterých by jejich "pánové" neudělali ani půl kroku.

Dalším důležitým motivem prolínající se knihou jsou společenské konvence. Mnohdy velmi nesmyslné. Při jejich nedodržování jsou lidé téměř vyloučeni ze společnosti. Nejsou zváni na večírky nebo večeře a jsou přehlíženi (v klepech nikoliv). Sňatky musejí probíhat pouze mezi jedinci na stejné společenské úrovni atd.

Válka. Věčné téma mnoha knih. Zde je to válka Severu proti Jihu. Mě osobně přinesl román dost nových informací o tomto střetu, o jednotlivých bitvách a generálech. Tak jako v každé válce muži středního věku odcházejí do boje a ženy na ně doma čekají s dětmi a starci, ošetřují raněné a modlí se za jejich bezpečný návrat. Muži ale umírají a ženy nosí smutek. Do války jsou povolávány děti a starci a i ti umírají. Nakonec zbývá jen hrstka přeživších mužů, ale nespočet vdov.

 V nadpisu jsou číslice 1 a 2 proto, že kniha se u nás vydává ve dvou svazcích. Na konci bych jen dodala, že se mi kniha jako celek velmi líbila a rozhodně stojí za přečtení, ikdyž je to četba spíše pro ženy (alespoň podle mého názoru).

90%