Knihy mého dětství

Když jsme byli s bráchou ještě docela malí a neuměli jsme ani jeden číst, rodiče nám četli před spaním pohádky. Pamatuju se, že jsme milovali pohádku od Jana Drdy O hloupé havířce a nutili jsme mámu, aby nám jí každý večer předčítala. Hrozně jsem se řehtali tomu, čeho je hloupá havířka schopná a i po dvacetli letech si vzpomínám na scénu, kdy hloupá a chamtivá havířka, která zahřívá slepičí vejce v podpaží, skočí přes plot pro pírko a vejce přitom upustí a rozbije. Snad si to pamatuju dobře a kdyby ne, tak je  to vzpomínkový optimismus :D. Každopádně toto byl pro nás vrchol radosti, slyšet pohádku stále dokola a vychutnávat si nejlepší scény.

Další knížku, kterou jsme s bráchou zbožňovali a vynucovali si její předčítání je O chytré kmotře lišce od Josefa Lady. Liška nám připadala hrozně vtipná, když se snažila chovat se jako lidé. A ilustrace rovněž neměly chybu.

 

 Meži další skvostné knihy, které jsem si prohlížela a už i pročítala (ano, už jsem uměla číst) bylo dílo od Onřeje Sekory Kuře Napipi a jeho přátelé. V knize jsou nádherné ilustrace, které si musíte prohlížet znovu a znovu a stejně vás nikdy neomrzí. A příběhy o kuřeti a jeho přátelích prasátku, kozlovi, pavoukovi atd.? Prostě paráda. Mám obrovské nutkání zvednout zadek z gauče a utíkat na půdu prohrabat haraburdí a najít tuto knihu, neboť vím, že i dnes bych si jí užila stejně tak jako za mlada :).

 

A na čem dál jsem jako malá ulítávala? Rozhodně mezi knihy mého dětství patří Minipohádky. Spousta nádherných obrázků a málo textu.

Další láskou z knižního světa pro mě byl Bambi. K tomu netřeba komentáře. :)

O myších a lidech

Autor: John Steinbeck
Originální název: Of Mice and Men
Novela

Lennie je sice velmi silný a pracovitý muž, ale nemá všech pět pohromadě a nedokáže se sám o sebe postarat. Naštěstí po smrti jeho tety Kláry, která se o něj od malička starala, se ho ujme George. Lennie a George chodí od statku ke statku za prací, a tak si vydělávají na živobytí. Jejich snem je naspořit si dostatek peněz, koupit si malé hospodářství a žít si po svém. Ale to není tak jednoduché, jak se zdá, neboť Lennie je sice dobrák od kosti, ale díky své prostoduchosti a obrovské síle tropí neustále maléry.

Kraťoučké dílo od nositele Nobelovy ceny Johna Steinbecka patří v literatuře ke klasice a to právem. Novela je součástí povinné četby, takže koho se to ještě týká, doporučuji přečíst do povinné četby, nejen kvůli útlosti knihy. Kniha je čtivá a člověk jí přelouská za pár desítek minut. O myších a lidech spadá do žánru novela, tudíž nečekejte hromady postav a paralelních dějových linií. V knize je jednoduchý ale zato dechberoucí příběh, ve kterém (jak už jste se asi dovtípili z úvodu) hraje hlavní roli Lennie s Georgem.

Pokud jste alespoň trochu empatičtí, potom si "jednoduchého" Lennieho zamilujete stejně jako já. Co na tom, že mu to moc nemyslí. Ale nebojte i George budete mít stejně rádi, protože on je taky fajn chlap :).

Novelu O myších a lidech jsem kdysi dávno (opravdu hooodně dávno) viděla jako divadelní představení, a proto jsem znala její rozuzlení. Ani to však neubralo na působivém konci tohoto díla a pokud chcete dobrou radu, připravte si kapesník, možná ho budete na konci knihy dost potřebovat.

79%

Kdy začnete nenávidět knihy?

Když musíte obsah bichle nasoukat do hlavy a reprodukovat před komisí:

Na těchto obrázcích mi ta kniha nepříjde ani moc velká, ale ve skutečnosti je obrovská a váží asi tunu, což bych jí prominula, kdybych se nemusela učit obsah.

Seznam tajných přání

Autor: Lori Nelson Spielman
Originální název: The Life List
Román

Třiceti čtyř letá Brett pracuje ve velké rodinné firmě, finančně rozhodně nestrádá, žije s právníkem a má poměrně pohodový život. Škraloup na její duši tvoří jen vztah s otcem, který jí nikdy neuměl ocenit a milovat. Brettina matka onemocní a za pár měsíců zemře. Pro Brett je to samozřejmě obrovská rána. Další šok přichází při rozdělování dědictví. Matka sice dceři něco odkáže, ale dědictví dostane až tehdy, když splní všechny položky na svém seznamu přání, který Brett vytvořila ve čtrnácti letech. A to všechno musí stihnout do jednoho roka. Podaří se Brett splnit si svůj seznam přání?

Třista třiceti šesti stránkovou knihu jsem přečetla za dva dny (mám ještě volno). I když jsem knihu četla ve slovenštině, tak se mi četla výborně. Místy mě opravdu chytla a já jsem při jejím čtení ztrácela pojem o čase, neboť jsem stále ve skrytu duše doufala, že se v příběhu stane něco dechberoucího, co mě donutí knihu milovat. Bohužel, nestalo se tak. Devadesát procent věcí v knize je předpovídatelných, alespoň pro mě bylo. 

V životě se stává mnoho náhodných věcí, nad kterými bychom ohrnuli nos a prohlásili: "Tohle se fakt stát nemůže!" A ono se to stane. Proto jsem ochotna věřit i těmto náhodám v knize, pokud jich není přespříliš mnoho. A mě se zdálo, že v této knize jich mnoho bylo. Kdyby mi bylo dvacet, možná bych si tuto knihu zamilovala, ale dvacet mi není, iluze už taky nejsou to co bývaly (sranda, tak hrozné to není :D) a zkrátka vím, že tuto knihu už znovu neotevřu.

Ani námět knihy mi nepříjde příliš originální, neboť mi to silně připomíná film 12 podmínek k dědictví. Abych knihu jen nehanila, musím přiznat, že ač seznam přání není žádnou novinkou, tak rozhodně mi vnukl myšlenku oprášit svůj starý seznam přání a pokusit se, si z něho něco dalšího vyplnit. 

U této knihy bych dopsala podtitul - Pohádka pro dospělé. Protože podle mého názoru to jedna velká pohádka byla. Pokud má člověk to správné rozpoložení či povahu a takový typ knih vyhledává a chce uniknout od svých všedních starostí a chce se nechat unášet příběhem, jistě neudělá chybu, když si knihu přečte. Ale pokud člověk hledá něco hlubšího, obávám se, že to v knize nenajde, ikdyž náznaky tam jistě jsou. Jen mi to příjde trochu černobílé.

44%

Kdo získá Nobelovu cenu za literaturu za rok 2014?

Nobelova cena za literaturu je nejzvláštnější ze všech Nobelových cen už jen proto, že nikdy neznáme přesné datum jejího udílení. Když si vyhledáte oficiální web Nobelovy ceny, zjistíte, že Nobelova cena za medicínu se letos bude udělovat v pondělí 6. října, za fyziku 7. října atd., ale u Nobelovy ceny za literaturu najdete pouze nápis - datum bude oznámeno později. Nejpravděpodobněji se výsledek dozvíme ve čtvrtek 9. října, což je jediný den z daného týdne, kdy se neudílí žádná z cen, ale teoreticky se Nobelova cena za literauru může udělit kdykoliv.

Mezi další neznámé patří i nominace. Ty jsou zveřejňovány Švédskou akademií až padesát let po udílení cen. Nejlepší nápovědou k tomu, kdo se daný rok stane laureátem Nobelovy ceny za literaturu, jsou kurzy sázkařů. Každý rok zveřejní sázkařská kancelář Ladbrokes možné výherce Nobelovy ceny za literaturu, na které si můžete vsadit. Nutno podotknout, že tato kancelář se většinou nemýlí a opravdu jeden z jejich prvních pěti až deseti tipů na laureáta, jím většinou je. Loni byla v první desítce i Alice Munro, která se nakonec opravdu stala nositelkou této ceny. Pořadí se samozřejmě dennodenně mění, neboť záleží na tom, kolik lidí a jak moc na dané favority sází.

A kdo je tedy v první desítce letos? 

1) Haruki Murakami
2) Ngugi Wa Thiog'o  
3) Assia Djebar
4) Svetlana Aleksijevitj  
5) Ismail Kadare 
6) Joyce Carol Oates  
7) Adonis 
8) Jon Fosse 
9) Patrick Modiano 
10) Milan Kundera 

Další zajímavá jména, která se objevují v seznamu sázkařů, ale již s vyššími kurzy jsou například Umberto Eco, Margaret Atwood, Cormac McCarthy atd. 

Tak co myslíte, kdo se letos stane nositelem Nobelovy ceny za literaturu? Já držím pěsti Kunderovi :)

Růže pro Algernon

Autor: Daniel Keyes
Originální název: Flowers for Algernon
Povídka

Charlie Gordon je mentálně postižený muž pracující jako uklízeč záchodů. Ač je jeho IQ nízké, je velmi poctivý a snaživý. Z vlastní iniciativy navštěvuje večerní školu, aby se naučil pořádně číst a psát. Pro jeho snaživost a motivaci je navrhnut k experimentu, po kterém má dojít k umělému zvýšení jeho inteligence. Charlieho mentální schopnosti jsou porovnávány s laboratorní myší, která podstoupila stejnou operaci. Jak dopadne tento experiment?

Povídka Růže pro Algernon poprvé vyšla v magazínu The Magazine of Fantasy and Science Fiction v roce 1959 a o 7 let později byla rozšířena do románu. Já jsem četla pouze kratší verzi - tedy povídku. Ta je psaná z pohledu Charlieho, který má za úkol zapisovat si své myšlenkové pochody, aby se mohly později porovnávat jeho pokroky. Nejprve jsou jeho záznamy psány s mnoha gramatickými chybami a nepřesnostmi. Tento styl psaní mi většinou nesedí a docela mi leze na nervy, ale v této povídce mi to nevadilo, protože mě už od začátku chytla za srdce a už nepustila.

Bez přehánění musím napsat, že toto byla nejelpší povídka, kterou jsem kdy v životě četla. A ikdyž jsem jí doslova hltala jedním dechem, musela jsem se často zastavit a nechat si všechno projít hlavou. Dílo Růže pro Algernon ve mě vzbudilo silné pocity a Charlieho jsem si úplně zamilovala. A když jsem povídku dočítala, horko těžko jsem zadržovala slzy...

100%