pondělí 5. května 2014

Rok vdovou

Autor: John Irving
Román
Originální název: A Widow for One Year

"Co většího existuje pro dvě lidské duše než pocit, že jsou spojeny na celý život, aby se vzájemně posilovaly v práci, opíraly se o sebe v žalu, pečovaly o sebe v bolestech a v okamžiku posledního rozloučení splynuly v jedno v tichých, nevyslovitelných vzpomínkách."

Rút Coleové jsou čtyři roky a její rodiče Marion a Ted se pokoušejí žít odděleně. Rút přišla na svět pouze jako jakási náhražka za mrtvé sourozence Thomase a Timothyho, kteří zemřeli při dopravní nehodě. Coleovi (především Ted) doufali v to, že narození dalšího chlapce zmírní jejich bolest. Ale narodila se Rút.

 Dům Coleových se nachází v Sagaponacku v USA a je zvláštní tím, že uvnitř něho najdeme všude na zdech rozvěšené fotografie mrtvých chlapců. Ke každé fotografii se pojí nějaký příběh, jenž rodiče neúnavně vyprávějí malé Rutince. Ted Cole je spisovatel, velký sukničkář a milovník squashe. Na prázdninovou brigádu přijme Ted Eddieho, který se touží stát jednoho dne také spisovatelem. Šestnáctiletý Eddie se zamiluje do devětatřicetileté Marion a prožije s ní prázdniny plné sexuálních zkušeností, tento vztah Eddieho silně ovlivní na celý zbytek života.

John Irving je můj oblíbený spisovatel a kniha Rok vdovou je čtvrtým dílem, které jsem od Irvinga přečetla. Ač se mi kniha líbila, nepředčila v mém pomyslném žebříčku oblíbených Irvingových knih dílo Svět podle Garpa. To je pro mě jedničkou. Rok vdovou nese autobiografické prvky. A ti z Vás, kteří znají trochu život Irvinga, je jistě sami zachytí a kdo jej nezná, doporučuji si přečíst jeho životopis. Mě samotnou udivilo, kolik věci autor přenáší do svých knih.

Irving píše opravdu brilantní příběhy a to potvrzuje i v tomto díle. Kniha je čtivá a rozhodně jsem se při ní nenudila, právě naopak nutila mě k neustálému čtení.

Děti by neměly umírat dříve než jejich rodiče. Bohužel Marion s Tedem takové štěstí neměli. Jejich kluci zemřeli. Lze se s takovou ztrátou vůbec někdy vyrovnat? Pochybuji. Marion se s tím nevyrovnala nikdy. Stále si prohlížela chlapce ve věku Thomase a Timothyho a hledala v nich podobné rysy. I Eddie jí částečně chlapce připomínal. Ted svůj žal nedával tolik najevo, ale často se utápěl v alkoholu, přestal psát knížky pro děti a stále vyhledával nové románky. Každý se s tím vyrovnával jinak, ale nikdo z nich se s tímto faktem nedokázal úplně smířit.

Zajímavý je také vztah téměř čtyřicetileté Marion s puberťákem Eddiem. Pro Eddieho to byly jedny prázdniny, které mu změnily život, neboť Eddieho od té doby přitahují téměř výhradně starší ženy. Když je Eddiemu kolem padesáti, sedmdesátiletá žena pro něj není starou paní. Vždyť i Marion by byla v tomto věku! A Marion? Eddie jí nikdy nepřestane milovat.

V roce 2004 byl natočen film jménem Dveře v podlaze, který je adaptací první části knihy.


87%

4 komentáře:

  1. Od Irvinga jsem nic nečetla, ale nejspíš po něčem sáhnu :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Doporučuji :) A jak jsem psala v článku, nejraději mám Svět podle Garpa.

      Smazat
  2. autora znam ale knizku ne, vypada to dobre, pekna recenze, asi po necem od nej taky brzo sahnu :)

    roo.rachel.1987@gmail.com
    SOUTĚŽ O ODZNÁČKY A KNÍŽKU
    http://rachel-roo.blogspot.cz/2014/04/velka-knizko-placickova-soutez.html

    OdpovědětSmazat